První záznamy o tomto zlatavém, lepkavém a sladkém nektaru máme již z dob před 8000 lety. Jeho přítomnost je dokázána jeskynními malbami ve Španělsku. Ve starověkém Egyptě a Číně byl med považován za zázračný všelék. Používali jej u ošetřování zánětů, vředů, pooperačních stavech, jako úlevu od bolesti, stresu, popálenin a spoustu dalšího. Mayská civilizace se z něj udělala důležitý obchodní artikly. A tom, jak med uctívali a vážili si jej svědčí také fakt, že včely jimi byly uctívány, byly symbolem plodnosti, a dokonce měly svého vlastního boha. Naše babičky také věděly o jeho blahodárných účincích a s radostí jej využívaly do receptů.
U medu rozeznáváme dva základní druhy: luční (květový) a lesní (medovicový).
1. Květový
Tento druh pochází z nektaru rostlin. Včely přenesou nasbíraný nektar do úlu, kdy jej ukládají do pláství. Jelikož jej postupně přenáší, med se zahušťuje a květový med je tak na světě.
2. Lesní
Tento med produkují mšice, které nabodávají stromy i rostliny a sají z nich sladký nektar, který poté vystřikují do okolí. Tyto medovicové kapičky sesbírají včely. Medovicový med je v porovnání s květovým mnohem tmavší, a to zásluhou barviv, které se nacházejí v míze lesních stromů.
Pozitivní účinky medu jsou vědecky prokázány od 20. století. Působí jako přírodní antibiotikum. Nejčastěji jej používáme při nachlazení. Skvělé účinky má i při hojení jak ran, tak žaludečních vředů. Snižuje krevní tlak, zkvalitňuje stav cév a podporuje činnost srdce. Zabraňuje roznožování bakteriálních infekcí. Pokud nemůžete usnout, zajděte si dát pár lžiček medu a uvidíte, že se váš organismus zklidní a pude přepraven ke spánku.
Výborné je nahradit klasický bílý cukr právě medem. Důležitou informací je, že nejvhodnější je mít med přímo od včelaře, protože med, který naleznete v regálech obchodu je většinou umělý (vyrábí se z cukrové vody), který nemá s klasickým medem vůbec nic společného a žádné pozitivní účinky od něj tedy nemůžete očekávat.
