Příznivé účinky bylinných likérů už znaly babky kořenářky a lidem střídmou konzumaci takového alkoholu doporučovaly na různé problémy se zdravím. Pro lidi trpící dlouhodobým nechutenstvím může být štamprlička vhodného bylinkového likéru právě tím zázračným lékem, který jim přivodí chuť k jídlu. Stejně dobře může tento alkohol posloužit k dobrému trávení po slavnostním a trochu těžkém jídle, které jste s takovou chutí snědli a následné máte pocit, že máme v žaludku cihlu a pomalu umíráte.
Bylinné likéry https://www.lihovarek.cz/bylinne-likery/ si můžete vyrobit doma z lihu a těch správných bylin a dalších ingrediencí, nebo si zvolíte jednodušší variantu a zakoupíte si lahvinku od některého menšího výrobce, který využívá staré a osvědčené receptury a na jeho kvalitu je spolehnutí.
Pro běžného konzumenta, který si dá jednou za čas skleničku pro dobré trávení, je vcelku jedno, jakým způsobem je likér vyrobený. I tak je dobré vědět, že jsou dva způsoby, jak se v tovární výrobě bylinné destiláty připravují.
• Bylinky, které obsahují netěkavé vonné a chuťové látky se využívají k maceraci v lihu a tím z něj dělají výrazně chutný a aromatický nápoj. Celý proces trvá 8-10 dní. Potom se macerát vylisuje, nápoj se případně přisladí nebo obarví a nechá se odležet několik dnů. Někdy se místo bylin užívají silice, tinktury a tresti. Tomuto postupu se říká studená cesta a je v současnosti nejpoužívanější.
• Bylinky s těkavými látkami se destilují přímo s částí lihu. To zase hovoříme o teplé cestě.
Způsobů, jak odlišit vyráběný likér od jiných je hned několik. K některým hořkým likérům se přidává jako přísada malé množství vína, někdy se zase přidává ovocná šťáva – to potom mluvíme o ratafii. Voda, používaná k ředění na správnou koncentraci musí být naprosto čistá, převařená a zbavená všech vápenných solí, které by mohli u likéru zapříčinit zákal. Použitý líh musí být co nejkvalitnější, jemný a bez stopy nějakého zápachu. Bylinky se používají sušené, ale ne staré.
